Naše poutní výprava
Účastník naší poutě Bratr Juniper napsal o naší pouti krátké povídání. Zde je jeho svědectví:
Kdysi dávno jsem hodně četl poselství z Medugorje, které dávala Panna Maria tehdy ještě dětem, a já jsem také zatoužil se jet podívat do Medugorje. Mezitím ale, jsem dostal povolání a vstoupil jsem do řádu Menších bratří svatého Františka, a na Medugorje jsem úplně zapomněl. Teď již 13 let sloužím v Plzni a vedu druhým rokem společenství Manna. Jedna jeho členka, Cecilka, do Medugorje jezdí častěji. Po poslední její pouti, se kterou se nám pochlubila, část tohoto společenství zatoužilo na pouť do Medugorje a tak jsme ve čtvrtek 28. 3. 2019 v 5.30 hod ráno vyrazili. Bylo nás 20 poutníků, něco z Plzně, Prahy, Liberce ale i z Brna. Byli jsme ubytování v penzionu Panna Maria. Čekal na nás nádherný a velice zajímavý program, který pro nás připravila Vlaďka. I Bůh nám přál a to nejen krásným počasím, ale i společenstvím. Na této pouti jsme se mohli modlit na Podbrdu, na Križevaci, pobýt a popovídat si s členy komunity Cenacolo, být denně na slavení mše svaté, na adoraci a podobně. Také jsme někteří z nás ve volném dnu navštívili nedaleký Mostar, ve kterém se doposud nacházejí vzpomínky na nedávnou válku. Na jedné hoře je i z údolí vidět nápis BIH Volimo te, což může být přeloženo jako Bosna a Hercegovina milujeme Tě. Tento nápis připomíná lidem Pravdu, k čemu byl člověk Bohem stvořen. A tuto Pravdu si musíme uvědomit i my sami. Stačí tak málo, stačí poslouchat Boha než lidi. Tuto poučku je třeba znovu oprášit, protože v dnešní době musíme čelit smýšlení světa, které se prostřednictvím sdělovacích prostředků a jiných všeho schopných nástrojů snaží rozbít typicky křesťanské smýšlení i hodnotový žebříček a nahradit je přízemní rovinou konzumismu a čistě světskými obzory. Křesťanská identita je vystavena stále otevřenější agresi, která navíc působí zdánlivě neškodně a skrytě, snaží se nám však namluvit, že to, co je hodné odsouzení, je vlastně normální a neškodné.
Ve jménu vyšší Boží vůle je nutné zahájit skutečný „kulturní boj“ a jasně poukazovat na to, jak nebezpečné je pohanské smýšlení. To však předpokládá „duchovní boj“ založený na silné osobní zkušenosti s Kristem. Nezbytnou nutností pro náš život je zkušenost spásy spolu s poznáním, že jsme milováni a že nás doprovází Boží láska. Nemůžeme žít, jako by tato láska vůbec neexistovala nebo nepůsobila v tomto světě. To je tedy další pozvání k otevřenému a odvážnému svědectví, které se nesnaží nikomu nic vnucovat, ale nemůže mlčet o tom, co je v našem životě nejdražší, nejúžasnější a nejdůležitější.
Doufám, že se ještě alespoň jednou budu moct podívat do Medugorje, do městečka Míru a Pokoje, že tam budu moct opětovně načerpat vše potřebné pro svůj život. A naší průvodkyni děkuji, že se pro nás stala tak krásným nástrojem v rukou Božích, že se nám snažila dát všechno to nejlepší co v Medugorje je možné k vidění. Děkuji všem našim řidičům, že nás bezpečně vezli a byli k nám poutníkům tak trpěliví a ohleduplní. Touto cestou chci také vzpomenout a poděkovat naším hostitelům v penzionu Panna Maria paní Aknici a Zdenko Ramljakovým, za jejich vřelé přijetí ale i za službu, kterou poutníků prokazovali.
S pozdravem „Pokoj a Dobro“ Juniper Josef Oravec ofm
Brzy z rána 2. dubna jsme mohli být přítomní u zjevení Panny Marie pro vizionářku Mirjanu Soldo. K Modrému kříži, kde zjevení pravidelně probíhá, od brzkých ranních hodin proudilo velké množství poutníků.
Celou dobu nám krásně přálo počasí
