Slova fra Marinka Šakoty z Medjugorje
Vážení a milí přátelé, kdo alespoň trošku ovládáte chorvatštinu, můžete si poslechnout slova Medjugorského faráře fra Marinka Šakoty.
Výroční zjevení pro Mirjanu Soldo
Poselství Panny Marie 18. března 2020 dané Mirjaně Soldo
„Drahé děti, můj Syn jako Bůh se vždycky díval nadčasově. Já, jako jeho matka skrze něho vidím v čase. Vidím pěkné i bolestné věci. Ale vidím, že ještě existuje láska a je třeba konat, aby byla poznaná. Děti moje, nemůžete být šťastní, jestliže se navzájem nemilujete, jestli nemáte lásku v každé situaci a v každém okamžiku vašeho života. A já jako matka k vám přicházím skrze lásku, abych vám pomohla poznat pravou lásku, poznat mého Syna. Proto vás vybízím, abyste stále znovu, co nejvíc žíznili po lásce, víře a naději. Jediný pramen, ze kterého můžete pít je, důvěra v Boha, mého Syna. Děti moje, ve chvílích nepokoje a odříkání si, hledejte pouze tvář mého Syna. Žijte jenom jeho slova a nebojte se. Modlete se a milujte upřímnými city, dobrými skutky a pomozte, aby se svět změnil a moje srdce zvítězilo. Tak jako můj Syn, tak i já vám říkám, milujte se navzájem, protože bez lásky není spása. Děkuji vám, děti moje. “
Zjevení pro Mirjanu
Vážení a milí přátelé,
připomeňme, že zítra 18. března, má každoročně vizionářka Mirjana Dragičevič-Soldo, zjevení Panny Marie u Modrého kříže. Bude to odpoledne po 13:00 hodině. (Mimo tento den má stále ještě zjevení „každého druhého v měsíci“.)
Když byla Mirjaně kdysi položena otázka, proč má zjevení právě toho 18. března, jestli je to z důvodu narozenin, které v tento den slaví, odpověděla, že ne, že to nemá žádnou souvislost s jejími narozeninami. Dále řekla, že toto datum 18. března pochopíme, až budou oznámena tajemství, která byla vizionářům řečena.
Bylo by pouhou spekulací vymýšlet, kdy se tajemství začnou odehrávat, ale víme pouze, že se tajemství mají začít dít 18. března nějakého roku. Může to být zítra, může to být za pět let…. Nevíme. Zajisté ale vnímáme, že je vhodný okamžik obnovit si motivaci k modlitbě srdcem, o které Panna Maria tak často mluví. Také se propojit se všemi lidmi dobré vůle v Kristově Duchu a v lásce a beze strachu.
Oznámení
Vážení a milí přátelé,
jak jistě víte, není možné v současné době cestovat do Medžugorje a zatím netušíme, kdy se tato situace změní.
Zajisté všechno má svůj smysl a význam, přesto, že ho třeba hned nezahlédneme a souvislosti pochopíme mnohdy až s odstupem času. Už od samotného začátku zjevení nás Panna Maria připravovala na dobu „Nového Jara“, na veliké změny, které se začnou v určený čas odehrávat velmi rychle za sebou. Nazvala to dobou velkých událostí. Určitě není pouhou náhodou, nebo něčím podivným, že v poselství z 25. února 2020 Panna Maria mluví o přicházejícím jaru, slunci, přírodě a to právě v okamžiku, kdy se svět potácí v tak nelehké situaci. Chce nám říci něco víc. Přeje si, abychom zaměřili pozornost jinam, než to obyčejně děláme. Provede nás uličkami současného světového bludiště a dovede nás do velikonočního rána „Zmrtvýchvstání“.
Poselství Panny Marie 2. března 2020
Poselství Matky Boží dané vizionářce Mirjaně Soldo
„Drahé děti, vaše čistá a upřímná láska přitahuje moje mateřské srdce. Vaše víra a důvěra v nebeského Otce jsou vonící růže, které mi přinášíte, nejkrásnější kytice růží vytvořená z vašich modliteb, skutků milosrdenství a lásky. Apoštolové mojí lásky, vy, kteří se upřímně, čistým srdcem snažíte následovat mého Syna, vy, kteří ho upřímně milujete, vy pomozte. Buďte příkladem těm, kteří ještě nepoznali lásku mého Syna. Ale, děti moje, ne jen slovy, ale i skutky, čistými city, kterými slavíte nebeského Otce. Apoštolové mojí lásky, je čas bdění a od vás žádám lásku. Ne abyste někoho soudili, protože nebeský Otec bude soudit všechny. Přeji si, abyste milovali, šířili pravdu, protože pravda je stará, není nová, ona je věčná. Ona je pravdou. Ona svědčí o Boží věčnosti. Přinášejte světlo mého Syna a rozhánějte temnotu, která vás chce stále více pohltit. Nebojte se. Skrze milost a lásku mého Syna jsem já s vámi. Děkuji vám. “
Zjevení pro Mirjanu 2. března 2020
Dnes ráno proběhlo zjevení u Modrého Kříže pro vizionářku Mirjanu Soldo
Poselství Panny Marie 25. února 2020
Poselství Matky Boží dané vizionářce Marii Pavlovič
„Drahé děti! V tomto milostiplném čase si přeji vidět vaše tváře proměněné v modlitbě. Vy jste tolik zaplavení pozemskými starostmi a necítíte, že je jaro za dveřmi. Jste pozvaní, děti moje, k pokání a modlitbě. Tak jako příroda v tichosti bojuje za nový život, i vy jste pozvaní, otevřít se v modlitbě Bohu, ve kterém najdete pokoj a teplo jarního slunce ve vašich srdcích. Děkuji vám, že jste odpověděly na mé volání. “
Poselství Panny Marie 2. února 2020
Poselství Panny Marie dané vizionářce Mirjaně Soldo
„Drahé děti, na základě rozhodnutí a lásky Boží jsem já vyvolená, abych byla matkou Boha i vaší Matkou. Ale i mojí vůlí a mojí nesmírnou láskou k Nebeskému Otci a mojí úplnou důvěrou v Něho, se moje tělo stalo kalichem Bohočlověka.
Sloužila jsem pravdě, lásce a spáse. Tak jako jsem i nyní zde mezi vámi, abych vás, děti moje, apoštolové mojí lásky, pozvala, být nositeli pravdy. Abych vás pozvala, abyste vy svojí vůlí a láskou k mému Synu šířily jeho slova – slova spásy. Abyste svými skutky ukázaly jeho lásku všem těm, kteří nepoznali mého Syna.
Sílu najdete v Eucharistii, v mém Synu, který vás sytí svým tělem a posiluje svojí krví. Děti moje, sepněte ruce a v tichu se dívejte se na kříž. Takovým způsobem čerpáte víru, abyste jí mohly předávat, čerpáte pravdu, abyste mohly rozlišovat, čerpáte lásku, abyste dokázaly opravdu milovat. Děti moje, apoštolové mojí lásky, sepněte ruce, dívejte se na kříž, jen v kříži je spása. Děkuji vám. “
Velikonoce v Medžugorji
Vážení a milí přátelé,
tento rok pořádáme pouť do Medžugorje i na velikonoční svátky. Vyjíždíme 8. dubna ráno a vracíme se 13. dubna večer. Všichni jste srdečně zváni si tyto dny prožít v tichu, ústraní a modlitbě.
Připomeňme si alespoň v krátkosti co se v tyto svátky děje.
Velikonoce jsou nejstarší nám známé křesťanské svátky, o jejichž slavení máme bezpečná svědectví už ve 2. století po Kristu. Na rozdíl od vánočních svátků jsou to svátky pohyblivé, které se od roku 325 podle rozhodnutí církevního koncilu v Niceji slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Nejdříve tedy mohou být 22. března a nejpozději 25. dubna.
Názvy těchto svátků v řečtině (Pascha), latině (Dominica Paschae), italštině (Pasqua), španělštině (Pascua), francouzštině (Pâques), dánštině (Paaske), ale i v ruštině (Pascha) jsou odvozeny od hebrejského slova PESACH, což byl svátek slavený v noci ze 14. na 15. den jarního měsíce Nisan, při němž pastýři obětovávali beránka. S tímto svátkem pastýřů byl později spojen svátek Mazzot, slavený od 15. do 21. dne měsíce Nisanu. Mazzot je svátek první sklizně, při němž jsou pečeny chleby z nekvašeného těsta (odtud v kralickém překladu bible svátek přesnic). Později oba tyto svátky splynuly ve svátek jediný, slavený v upomínku na osvobození Židů z egyptského zajetí.
Křesťanství převzalo pouze termín slavení těchto svátků, ale jejich náplň je zcela jiná. Velikonoce jsou nejvýznamnější svátky v církevním roce, oslavované na památku ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany je Ježíš obětním beránkem, obětovaným pro spásu všech lidí. Velikonoce tak představují i cestu ze smrti k životu: Ježíš prochází smrtí k životu a předjímá tak vyjití křesťana ze smrti k životu s Bohem.
ŠKAREDÁ STŘEDA
Tento název prý pochází od toho, že se Jidáš škaredil na Krista. Proto se podle lidové víry nesmí nikdo toho dne mračit, jinak by se škaredil po všechny středy v roce. V lidovém prostředí se tomuto dni říkalo také sazometná nebo smetní středa, protože se toho dne vymetaly komíny.
ZELENÝ ČTVRTEK
Jeho název je odvozen od zeleného mešního roucha, jež se toho dne užívalo. Tento den se měla jíst zelená strava (špenát, různé druhy zelí), aby byl člověk celý rok zdráv. Toho dne zní kostelní zvony po mši naposledy („odlétají do Říma“) a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Výraz Zelený čtvrtek pravděpodobně souvisí s německým výrazem greinen (n. grienen) s významem plakat, naříkat. Změnou hlásek vzniklo pojmenování Gründonnerstag, což se do češtiny přeložilo jako Zelený čtvrtek.
Večer se slaví mše svatá na památku Večeře Páně. Připomíná se při ní Poslední večeře, kdy Ježíš ustanovil eucharistii. Na památku Ježíšova gesta, který při večeři také umyl nohy apoštolům, také kněz nebo biskup umývá nohy některým věřícím. Během mše často přestávají zvonit zvony (viz lidové rčení „zvony odlétají do Říma“) a hrát varhany až do sobotní večerní bohoslužby.
Při bohoslužbách se až do soboty místo zvonků používají tzv. klapače. Na vesnicích se často konalo hrkání na připomínku Kristových pašijí.
VELKÝ PÁTEK
Velký pátek je dnem, kdy si věřící připomínají Kristovu oběť na kříži. Současně se jedná o den pokání a postu (věřící nejedí maso a mohou se do sytosti najíst pouze jedenkrát za den). Na Velký pátek se neslaví mše, nýbrž bohoslužba na památku Umučení Páně. Ta má ideálně probíhat kolem 15. hodiny, kdy Ježíš zemřel, čas však může být i jiný.
V začátku bohoslužby se kněz v tichosti ukloní a lehne si na zem tváří k zemi. Gesto vyjadřuje pokoru člověka „pocházejícího ze země“ i zármutek a bolest z Kristova umučení. Během bohoslužby se čtou nebo zpívají pašije a modlí se za celý svět, protože Kristus zemřel za všechny. Věřící také uctívají kříž.
Na Velký pátek je zvykem modlit se křížovou cestu. Velký pátek je státním svátkem.
BÍLÁ SOBOTA
V českém prostředí se před vigilií (bohoslužbou po západu slunce) na Bílou sobotu světil oheň před vchodem kostela. Při slavnosti VZKŘÍŠENÍ se z „Božího hrobu“ v kostele vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a také Kristova socha, které se v průvodu nesly obcí.
NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTA
Je největším svátkem křesťanského roku. Mše má slavnostní ráz. Den, kdy Kristus vstal z mrtvých. V rámci svátku se provádělo svěcení velikonočních pokrmů – beránka, mazance, vajíček, chleba a vína. Na některých místech Čech obětoval hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno zahradě, poli a studni, aby byla dobrá úroda, hojnost ovoce a zdravá pitná voda