Cestovní agentura Medžugorje Vlaďka Guziurová

Poselství dané Ivance 25. června 2018

Při příležitosti posledního denního zjevení 7. května 1985 Panna Maria svěřila poslední 10. tajemství a slíbila, že se jí bude až do konce života zjevovat jednou za rok a to právě  v den výročí zjevení. Tak tomu bylo i tento rok. Zjevení, které trvalo 3 minuty (19: 39 – 19:42) probíhalo v Ivančiném rodném domě. Při zjevení byla přítomná pouze rodina od Ivanky. Po zjevení vizionářka řekla: „Panna Maria nám dala toto poselství: ‚Děti moje, modlete se, modlete se, modlete se.‘ Panna Maria byla radostná a všechny nás požehnala svým mateřským požehnáním.“

 

Vážení přátelé, takto probíhala naše pouť Panny Marie Prostřednice všech milostí:

 

Poselství Matky Boží dané vizionářce Marii Pavlovič

„Drahé děti, toto je den, který mi Hospodin dává, abych mu poděkovala za každého z vás, za ty, kteří se obrátili a přijali moje poselství a vydali se cestou obrácení a svatosti. Radujte se, děti moje, protože Bůh je milosrdný a všechny vás miluje svojí nesmírnou láskou a vede vás po cestě spásy prostřednictvím mého příchodu sem. Všechny vás miluji a dávám vám svého Syna, aby vám On daroval pokoj. Děkuji vám, že jste odpověděly na mé volání. “

 

Poselství Panny Marie dané vizionářce Mirjaně Soldo

 „Drahé děti, vybízím vás, abyste s prostotou srdce přijímaly moje slova, která vám jako matka říkám, abyste se vydaly cestou úplného světla, čistoty, jediné lásky mého Syna, člověka a Boha. Jedna radost, jedno světlo, které je nepopsatelné lidskými slovy, pronikne do vaší duše a zmocní se vás mír a láska mého Syna. To přeji všem svým dětem. Proto vy, apoštolové mojí lásky, vy, kteří umíte milovat a odpouštět, vy, kteří nesoudíte, vy, které povzbuzuji, buďte příkladem pro všechny ty, kteří nejdou cestou světla a lásky nebo z ní sešli. Svým životem jim ukažte pravdu. Ukažte jim lásku, protože láska překonává všechny těžkosti, a všechny moje děti žízní po lásce. Vaše společenství v lásce je dar pro mě a pro mého Syna. Ale, děti moje, zapamatujte si, že milovat znamená také přát dobro svému bližnímu a přát si obrácení duše bližního. Když se dívám na vás shromážděné kolem mě, moje srdce je smutné, protože vidím tak málo bratrské lásky, milosrdné lásky. Děti moje, Eucharistie, můj Syn živý mezi vámi, jeho slova vám pomohou porozumět, protože jeho slovo je život, jeho slovo dává dýchat duši, jeho slovo dává poznávat lásku. Drahé děti, znovu vás prosím jako matka, která přeje dobro svým dětem, milujte svoje pastýře, modlete se za ně. Děkuji vám. “

Na svátek svatého Jiří jsme se vydali na pouť do Medjugorje

Svatý Jiří společně s našimi anděly strážnými na nás celou cestu dohlíželi. Na všech obrázcích je vidět, že nám počasí přálo. Byl teprve konec dubna, ale již velmi teplé počasí. Byli jsme menší skupinka a jeli jsme mikrobusem

Také proto jsme mohli tuto pouť pojmout trošku netradičním způsobem. V neděli odpoledne jsme si zajeli na vodopády Kravice, které jsou od Medjugorje asi 15 kilometrů. Den předtím část naší skupinky vyrazila k moři a také si prohlédnout  Mostar a jeho známý Staronový most, který je zapsaný v Unescu.

Lucka z našeho „týdeního společenství“ napsala toto krásné svědectví:

„Na pouti v Medjugorji jsem byla poprvé a nikdy nezapomenu na to, co jsem zde prožila. Začalo to už cestou v autobuse. Když naše průvodkyně Vlaďka začala číst modlitbu k anděli strážnému, kterou jsem neznala, rozplakala jsem se. Ta slova jako by přímo seděla na to, co se ve mně odehrávalo, ale já si to plně neuvědomovala. Později jsem pochopila, že tady začalo moje uzdravování. Paní, co seděla naproti, mi nabízela deku, protože si myslela, že je mi zima. Odvětila jsem, že je mi teplo, nechtěla jsem, aby na mě bylo cokoli poznat, a že jsem si jen na něco vzpomněla. Ani nevím, jestli mě pořádně slyšela. Když jsme vystoupali na kopec Podbrdo, sedla jsem si ke kříži s Ježíšem Kristem a dívala jsem se na bílou sochu Panny Marie. Začala jsem jí prosit za to, aby ve mně uzdravila to, co mě trápí pod prahem. V tu chvíli se opět začaly valit proudy slz. Někteří lidé okolo mě také plakali, ale byli to lidé, které jsem neznala. Chtěla jsem být sama, a tak jsem byla co nejdál od lidí z naší skupinky. Druhý den jsem se k Panně Marii modlila za to stejné – aby ve mě  dál uzdravovala ty rány, které jsem zakopala hluboko do podvědomí a nikdy jsem je pořádně nedoléčila. Tentokrát jsem ale neplakala. To pro mě bylo znamení, že moje modlitba za uzdravení byla vyslyšena. Panna Maria mě uzdravila, tím jsem si byla jistá a ze srdce jsem jí za ten pokoj v srdci děkovala. Celý týden jsem pak prožila v obrovském klidu a pokoji. Rozhodně jsem tu chtěla ještě zůstat. Nechtěla jsem se vrátit domů, dokonce jsem přemýšlela, jestli bych zde mohla pracovat v nějakém centru s dětmi. A takové jsme i později navštívili. Nakonec jsem se rozhodla jet zpátky do Čech. Nicméně toto místo mě oslovilo natolik, že si přeji se sem ještě někdy vrátit. A doufám, že to bude ještě za mého života tady na zemi. A když ne, tak se aspoň budu dívat z nebe a přimlouvat se za každého poutníka, který toto místo navštíví.“

účastnice poutě

Samozřejmě jsme navštívili všechna důležitá místa v Medjugorji. Na všech pramení hluboký pokoj a „ona“ atmosféra jaksi „odjinud“. Velice dobře se zde cítíme. Rádi se skupinami chodíme do znovuotevřené tiché a klidné kapličky, která se nachází přímo pod Podbrdem, nedaleko Modrého Kříže.

Nachází se zde krásná socha Pána Ježíše modlícího se v „Getsemanech“.  Můžeme ji  vidět z této kaple přes skleněnou stěnu.

Jednoho pozdního večera ve 22:00  jsme se účastnili mimořádného zjevení, které měl vizionář Ivan na kopci Podbrdo.

Zde je náš výstup na kopec Križevac. Návštěva dětské vesničky a procházka Zahradou svatého Františka.

 

Na konci večerních adoracích dostáváme požehnání od kněží.

Děkuji celé naší skupince za účast na této pouti a fotky, které mi poslali.

Poselství Matky Boží dané vizionářce Marii Pavlovič

„Drahé děti! V tomto nepokojném čase vás vybízím, abyste měly více důvěry v Boha, který je váš Otec na nebesích a který mne poslal, abych vás k Němu vedla. Otevřete svoje srdce darům, které vám On chce dát a v tichosti srdce se klanějte mému Synu Ježíši, který dal svůj život, abyste žily ve věčnosti, kam vás chce dovést. Ať vaše naděje bude radost ze setkání s Nejvyšším v každodenním životě. Proto k vám volám: nezanedbávejte modlitbu, protože modlitba koná zázraky. Děkuji vám, že jste odpověděly na mé volání. “

 

Poselství Matky Boží dané prostřednictvím vizionářky Mirjany Soldo

„Drahé děti, můj Syn, který je světlo lásky, všechno co konal a koná, koná z lásky. Tak i vy, děti moje, když žijete v lásce a milujete svoje bližní, plníte vůli mého Syna. Apoštolové mojí lásky, staňte se malými, svá čistá srdce otevřete mému Synu, aby mohl vašim prostřednictvím působit. Pomocí víry se naplňte láskou. Ale, děti moje, nezapomeňte, že Eucharistie je srdcem víry. Je to můj Syn, který vás sytí svým tělem a posiluje svou krví. Je to zázrak lásky: můj Syn, který stále znovu přichází, živý, aby oživil duše. Děti moje, když žijete v lásce, plníte vůli mého Syna a On žije ve vás. Děti moje, mojí mateřskou touhou je, abyste ho milovaly stále více, protože vás pozývá svojí láskou, daruje vám lásku, abyste jí vy šířily všem kolem sebe. Skrze jeho lásku jsem s vámi jako matka, abych vám říkala slova lásky a naděje, abych vám říkala věčná slova. Slova, která vítězí nad časem a smrtí, abych vás pozvala, abyste byly mými apoštoly lásky. Děkuji vám. “

Pouť do Medjugorje na svátek Božího Milosrdenství

(Západ slunce během večerního programu)

 

Faustina Kowalská je zvěstovatelkou Božího milosrdenství. Její poselství dalo vzniknout duchovnímu hnutí úcty k Božímu milosrdenství zrovna uprostřed nejméně milosrdných událostí v dějinách – mezi dvěma světovými válkami. Faustině bylo svěřeno poselství o Božím milosrdenství. 

Faustina  je mystičkou milosrdné lásky Boha Otce. Sama tuto lásku uváděla do života svou prostotou, radostností, pokornou a pracovitou službou ostatním, především ale svým skrytým životem s Kristem v Bohu, jak to vidíme z jejího Deníčku. Obraz milosrdného Ježíše, namalovaný podle jejích pokynů, se rozšířil po celém světě.

 

Do Medjugorje naše skupina přijela 6. dubna a přivítalo nás velmi teplé a slunečné počasí. Po tak chladných březnových dnech to přišlo opravdu vhod. Na svátek Božího Milosrdenství jsme se připravovali modlitbou ve skupině, ale i sami při osobním rozjímání či meditaci.

Svědectví Vojty – účastníka naší poutě

Do Medugorje jsem poprvé přijel v září 2013. Tehdy jsem se nacházel duševně na dně a  tuto pouť jsem bral jako jednu z posledních možností, jak se zachránit.

Maminka nám již jako dětem vyprávěla o tomto poutním místě. Vždy, když mi bylo nejhůř, vzpomněl jsem si na její slova a prosil jsem Pána Boha, aby mi ukázal cestu. Přihlásil jsem se tedy na pouť. Kvůli velkému zájmu poutníků mi však tehdy vyšel až třetí termín. Nevěděl jsem, do čeho jdu, ani jak to tam probíhá. Hned první dny mě Medugorje, a hlavně přítomnost Panny Marie uchvátila a silně se dotkla mého srdce. Znovu jsem se nadechl a pochopil, že vše špatné, co se mi za poslední roky stalo, mě mělo dovést právě na toto místo. Šel jsem asi po třech letech ke svátosti smíření a ke svatému přijímání. Naučil jsem se modlit Růženec. Dřív jsem lpěl na materiálních a světských věcech a víře jsem nevěnoval zvláštní pozornost. Ale po návštěvě tohoto poutního místa byla moje dřívější vlažná víra pryč, našel jsem útočiště v srdci Panny Marie a útěchu v objetí Ježíše Krista.

Po návratu jsem byl plný dojmů a zážitků a všude jsem o tomto místě vyprávěl. I když byl návrat hodně těžký, Medugorje zůstala v mém srdci. Jakmile jsem mohl, jel jsem znovu. Na třetí pouť se mnou jela i moje maminka s malou, tehdy šestiletou sestřičkou Magdalénkou. Také je toto poutní místo uchvátilo, a pokud můžou, jedou opět. Maminka říká, že se od té doby po svatém přijímání v duchu setkává na Križevaci s Pánem Ježíšem.

Letos jsme se do Medugorje dostali i s naším tatínkem, který se – jak pevně doufám – i díky našim modlitbám v Medugorji, obrátil k Pánu Bohu. Také on byl z pouti nadšený a plánuje, kdy pojedeme zase. Do Medugorje se s námi jednou dostala i moje starší sestra Veronika. Kdykoliv můžu, plánuji další pouť na toto místo.

Každá má cesta do Medugorje pro mě hodně znamená, protože je to nepopsatelně krásné místo, kde načerpám duševní sílu, pocítím v srdci lásku Panny Marie a pokoj našeho Spasitele Ježíše Krista. Není vždy jednoduché se na pouť dostat kvůli směnám v práci a leckdy do toho člověku přijde nemoc nebo nějaká další nepříjemnost.  Nikdy jsem to ale nevzdal a do Medugorje jsem pokaždé odjel.

Po dobu každého pobytu je mi velmi krásně a cítím se jako dítě v náruči své Matky. Najednou mi stačí, že jsem tam, a nepotřebuji nic jiného než modlitbu, adoraci a svátosti k duševnímu naplnění. Atmosféra večerních mší a adorací je nádherná. Již několikrát jsem dostal tu milost být přítomný na zjevení Panny Marie, a byl to pro mě velký zážitek. Na poutích jsem také poznal mnoho dobrých lidí, se kterými jsem v kontaktu. Když člověk s čistým a otevřeným srdcem prosí Pána Boha o pomoc, vždycky nám odpoví a pomůže v našich těžkých chvílích. Díky Medugorji jsem si uvědomil, jakou Matku máme v Nebi, a že opravdu nikdy nejsme sami.

Vojtěch Paťha

Vystoupili jsme na kopec Podbrdo, Križevac, navštívili jsme Dětskou vesničku a již rozkvetlý Hrad od Nancy a Patrika.

 

 

Poselství Matky Boží dané vizionářce Marii Pavlovič

„Drahé děti! Dnes vás vybízím, abyste s Ježíšem žily svůj nový život. Ať vám Vzkříšený dá sílu, abyste ve zkouškách života byli vždycky silní a v modlitbě oddaní a vytrvalí, protože vás Ježíš svými ranami spasil a vzkříšením vám dal nový život. Modlete se děti a neztrácejte naději. Ve vašich srdcích ať je radost a pokoj a vydávejte svědectví o radosti, že jste moji. Já jsem s vámi a všechny vás miluji svojí mateřskou láskou. Děkuji vám, že jste odpověděly na mé volání. “

 

Setkání s Pannou Marií u Modrého Kříže

 Kdo alespoň občas jezdí do Medjugorje ví, že bývají večer ve 22:00 mimořádná zjevení u Modrého Kříže nebo na kopci Podbrdo, které mívá vizionář Ivan. Tak tomu bylo i v pondělí večer 9. dubna, v době naší pouti, den po svátku Božího Milosrdenství. Matka Boží přišla k Modrému Kříži, byla velmi radostná a šťastná, pozdravila všechny svým pozdravem „Pochválen buď Pán Ježíš, drahé moje děti“. Se vztaženýma rukama se nad námi modlila, zvláště za nemocné a zanechala nám toto poselství:

„Drahé moje děti, dnes vás zvláště vybízím, abyste se nevázaly na pomíjivost světa, který vás více a více vzdaluje od lásky mého Syna. Rozhodněte se pro mého Syna, přijměte jeho slovo a žijte ho. Děkuji vám i dnes drahé děti, že odpovídáte na moje volání.“

Potom Matka Boží všechny požehnala svým mateřským požehnáním a požehnala také věci, které poutníci přinesli k požehnání. Svěřil jsem jí (říká Ivan) všechny vaše potřeby, úmysly, vaše přání. Matka se za vás všechny přimlouvá u svého Syna. Potom Panna Maria odcházela v modlitbě a ve světle kříže a rozloučila se pozdravem: „Jděte v pokoji, drahé moje děti“.